Ovoce - bobule

Mezi bobule patří celá řada druhů ovoce, jako je například angrešt, borůvky, brusinky, černý jeřáb, hroznové víno, jahody, maliny, malinoostružiník, meruzalka, ostružiny a rybíz.

Angrešt - srstka obecná (Grossularia uva crispa)

Plody srstky jsou dužnaté bobule s holou slupkou i s měkkými chlupy, od bělavé přes žlutou, zelenou, načervenalou i temně červenou barvu. Slupka je poněkud obtížněji stravitelná. Angrešt má vyšší obsah kyselin (hlavně citrónové, něco jablečné, vinné i šťavelové). Cukrů má do 10%, především fruktózu. Obsahuje mnoho pektinů, dobře želíruje, vitamínu C je do 35 mg/100 g (jako citróny). Dále obsahuje méně karotenu, více vitamínu E, něco málo vitamínu B. Z minerálních látek je angrešt bohatý na draslík, rovněž obsahuje fosfor, vápník, hořčík, také železo a zinek, jód, měď, mangan, fluór, tedy cenné stopové prvky.
Angrešt se doporučuje při ateroskleróze, zácpách, vysokém krevním tlaku, chudokrevnosti, obezitě. Není vhodný při vředové chorobě.
Z angreštu se vyrábějí džemy, kompoty, často spolu s třešněmi a jiným ovocem, šťávy, moučníky.

Borůvky

Borůvky, botanicky nazývané brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), se stávají stále dražším a vzácnějším ovocem. Rostou v řídkých jehličnatých lesech, říká se jim také černé jahody. Kromě planě rostoucích borůvek se pěstují i kulturní, velkoplodé hroznovité sorty původem z USA. Jsou vyšší, s většími plody a náročnější na vláhu. Pocházejí z jiného druhu Vaccinium corymbosum. Na rozdíl od planých borůvek, jejichž šťáva barví ústa, jsou velkoplodé borůvky nebarvící, mají zelenou dužninu.
Plody dozrávají o letních prázdninách. Obsahují 14% cukrů, třísloviny, ovocné kyseliny, pektiny, cenná rostlinná barviva, karoten, vitamíny skupiny B, asi polovinu vitamínu C jako citróny, mnoho minerálních látek - draslík, hořčík, fosfor, síru, železo, zinek aj. Borůvka je také léčivá, plody působí proti infekcím, zánětům hrtanu, ústní dutiny, proti průjmům. Jejich barvivo regeneruje oční purpur. Listy obsahují látky snižující hladinu cukru v krvi. Borůvky samozřejmě patří na koláče, lívance, do jogurtů, na kompoty, dobře se zmrazují, čerstvé jsou skvělé v ovocných pohárech.

» přejdi na angrešt, borůvky, brusinky, černý jeřáb, hroznové víno, jahody, maliny, malinoostružiník, meruzalka, ostružiny , rybíz

Brusinky (Vaccinium vitis idaea) 

Brusinky jsou keříky s vytrvalými listy je domácí ve střední a severní Evropě, Asii až k polárnímu kruhu. Plody jsou známé červené bobulky se zvláštní vlastností. Obsahují totiž kyselinu benzoovou, kvůli níž je nemusíme sterilovat. Množství této kyseliny neškodí zdraví. Dále obsahují cukry, kyselinu citrónovou, jablečnou i něco šťavelové, vitamínu C o něco méně než citróny, glykosidy účinné proti zánětům močových cest, dále flavonoidy, barviva, třísloviny, hodně draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu manganu, ale bohužel i poměrně více sodíku. Listy jsou léčivé - čaj z nich se podává při cukrovce. Příbuzná brusince je klikva-žoravina rostoucí na rašeliništích a použití je podobné. Velkoplodá klikva se pěstuje v Severní Americe.

» přejdi na angrešt, borůvky, brusinky, hroznové víno, jahody, maliny, malinoostružiník, meruzalka, ostružiny , rybíz

Hroznové víno

Hroznové víno je plodem vinné révy. Plodem jsou hrozny bobulí kulovitého, vejčitého, nebo zaobleně válcovitého tvaru o průměru 0,4–1,5 cm a délce až 2,5 cm, u divokých odrůd bývají drobnější. Jejich barvy jsou velmi rozmanité, od zelené, zelenožluté, žluté po červenou až tmavofialovou. Hrozny obsahují kolem 80% vody, kromě toho také řadu cenných látek a vitamínů, mezi nejvýznamnější patří draslík, železo, kyselina askorbová a vitamíny B, B3 a P. Mezi nejrozšířenější produkty patří jednoznačně víno v podobě nápoje. Kolik existuje odrůd hroznů, tolik druhů vína nalezneme po celém světě. Dalším typickým produktem hroznů, jsou rozinky, používané do pečiva, moučníků i zákusků

Hroznové víno patří mezi hodnotné ovoce. Hroznové víno obsahuje vitamin C a skupinu vitaminů B (kromě B12). Mají rovněž mnoho manganu, hořčíku a draslíku. Toto ovoce urychluje průchod moči ledvinami, močovým měchýřem a močovými cestami. Takto se vyplavují bakterie, které zapříčiňují záněty této oblasti organismu. Hrozny obsahují také větší množství fruktózy - ovocného cukru.Slupky hroznů jsou bohaté na vlákninu. Vláknina je pro nás organismus velmi důležitá. Hroznové víno má i léčivé účinky:

• podporuje snížení nadváhy
• odvádí z těla toxiny
• čistí ledviny, močový měchýř a močové cesty
• díky většími obsahu ovocného cukru pomáhají při únavě, nervozitě a depresích.

Semínka z hroznového vína jsou velmi ceněna pro své antioxidační vlastnosti. Výtažky z drobných jadýrek tmavé vinné révy patří do skupiny flavonoidů - antioxidantů, které chrání tělesné buňky před poškozením molekulami radikálů.

Jahody zahradní

Počátek pěstování jahodníku spadá do 14. Století v jižní Francii. Jahody však byly sbírány už v neolitu. Velkoplodé jahody se vlastně objevily až v 18. Století, když byly dovezeny 2 druhy amerických jahodníků a začalo křížení.
Jahody jsou zdravé a chutné ovoce. Obsahují asi 87% vody, do 7,5% cukrů, dále třísloviny, barviva, organické kyseliny (jablečná, málo citrónové, chininové, šťavelové a salicylové), pektiny. Vitamínu C mohou mít od 60 - 100 mg/100 g, dále dost vitamínu E, také vitamíny skupiny B, kyselinu listovou. V jahodách byly zjištěny sloučeniny draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu, síry, z mikroelementů železo, bór, vanad, jód, kobalt, mangan, zinek, měď, molybden aj. Plody posilují metabolismus, jsou prospěšné při chorobách srdce a cév, při chudokrevnosti, dně, močových a žlučových kamenech. Mají protizánětlivý a antiseptický účinek, mírně projímají, také snižují horečku. Někteří lidé mají alergii na jahody, ke zmírnění se doporučuje med a mléčné výrobky. Jahody se zmrazují, vyrábějí se z nich zavařeniny, kompoty, šťávy, zmrzliny, moučníky, polévky, poháry.

» přejdi na angrešt, borůvky, brusinky, černý jeřáb, hroznové víno, jahody, maliny, malinoostružiník, meruzalka, ostružiny , rybíz

Maliny

Kulturní odrůdy maliníku (botanický název je ostružiník maliník (Rubus idaeus) mají plody od žlutooranžových přes červené, fialové až temněfialové, jsou odrůdy jednou až dvakrát v roce plodící. Maliny mají kolem 8% cukrů (glukóza a fruktóza), do 2% kyselin - hlavně jablečné, také saliczlové, citrónové a něco málo šťavelové. Kyselina salicylová působí protizánětlivě a potopudně. Maliny mají až 5% vlákniny - podpora odbourávání cholesterolu. Mají asi 20 mg/100 g vitamínu C, množství dalších vitamínů, více kyseliny nikotinové a listové. Vynikají vysokým obsahem železa, zinku, mědi a manganu - což příznivě působí při anémiích. Jinak obsahují draslík, vápník, hořčík, fosfor a málo sodíku. Nedoporučují se však při dně pro vysoký obsah purinů. Zato pomáhají při nachlazení, ke snižování horečky, při ateroskleróze, vysokém krevním tlaku. Maliny se skvěle uplatňují v nápojovém průmyslu, oblíbené jsou malinové šťávy, kompoty, protlaky, zmrazují se. Jsou oblíbeným doplňkem dezertů a moučníků. Podobné využití má i loganberry - kříženec maliníku s ostružiníkem.

Ostružiny

V naší přírodě se vyskytuje nejčastěji ostružiník křovitý (Rubus fruticosus) a jeho kříženci. Na zahrádkách se pěstuje beztrná odrůda Thornfree a stará sorta Wilsonův raný. Ostružiník sice snáší lépe sucho, ale silné mrazy jej poškozují.
Ostružiny sbíráme v srpnu a září. Obsahují kolem 5% cukrů, dále organické kyseliny (jablečná, vinná, citrónová, také salicylová), třísloviny, barviva (s protisklerotickým a protizánětlivým účinkem), pektin aj. V plodech jsou i četné vitamíny, mnoho provitamínu A, vitamíny skupiny B, vitamín C (20 - 30 mg ve 100 g), velmi mnoho vitamínu E, vitamín K, mnoho vlákniny. Z minerálních látek má nejvíce draslíku, fosforu, hodně vápníku a hořčík, málo sodíku, dost železa. Ostružiny se doporučují při nachlazení, revmatismu, otylosti, vysokém krevním tlaku a ateroskleróze.

Syrové doplňují pudinky, poháry, ovocné saláty spolu s medem. Zpracovávají se na nápoje, do moučníků, na džemy, kompoty, sirupy. Výborný je džem z jablek a ostružin. Také se kombinují s bezinkami.

Rybíz

Rybíz je sladkokyselé ovoce, roste na keřích rybízu. Větvičky rybízu jsou obalené dlouhými hrozny s černými nebo červenými plody. 
Rybíz je drobné ovoce, které je oblíbené ke konzumaci nejen čerstvé, ale i kompotované,  nebo v podobě marmelád či mražených protlaků. V domácích podmínkách je možné připravit si také víno z rybízu.
Rybízy se začaly pěstovat 16.století, a to nejvíce ve Francii, Holandsku a Anglii. Ovocnáři už v té době odlišovali několik odrůd červených a bílých rybízů. Ve střední a jižní Evropě se tak šířily odrůdy, na východě se pěstovaly divoce rostoucí typy. Při křížení se dodnes využívají dobré vlastnosti čtyř botanických druhů rybízu. 
Pěstované zahradní odrůdy rybízu se rozdělují do dvou skupin:

• rybíz černý
• rybíz červený

Na zahrádkách a v kuchyni je více pěstován a používám rybíz červený, ale hodnotnější pro naši stravu je rybíz černý.

Černý rybíz má mohutnější keře a větší. Plodí nejvíce na jednoletém dřevě. Na dvouletém je násada hroznů slabší.
Černý rybíz je pro vysoký obsah vitamínů, minerálních a dalších látek nezbytných pro lidský organismus tím nejpřirozenějším lékem. Ze všech pěstovaných ovocných druhů měl nejvyšší obsah vitamínu C. Spolu s lískovými oříšky je černý rybíz nejbohatším zdrojem minerálních látek.

» přejdi na angrešt, borůvky, brusinky, černý jeřáb, hroznové víno, jahody, maliny, malinoostružiník, meruzalka, ostružiny , rybíz

» zpět na ovoce             » pokračovat na zelenina, čerstvé byliny, mražené potraviny, mléčné výrobky, další sorttiment