Zelenina kořenová

Kořenová zelenina čítá celou řadu druhů zeleniny, do kategorie kořenová zelenina patří například brambory,  celer, černý kořen, křen, kurkuma, lopuch, mrkev obecná, lotosový kořen, pastiňák, petržel, ředkev, ředkvička, řepa, slunečnice, tuřín, zázvor

Brambory (lilek brambor)

Běžné konzumní brambory obsahují přibližně 24 % sušiny, z toho zhruba 75 % tvoří škrob a okolo 2 % rozpustné cukry. Bílkoviny tvoří okolo 5–10 % sušiny a tuky okolo 0,4 % sušiny. Hlízy dále obsahují významná množství kyseliny citrónové, polyfenolů, minerálních látek (Mg, Fe, Zn, Cu, Mn, P, I, Ni, Ca, K aj.) a vitamínů C, B1, B2 a PP. Brambory jsou podlouhlé až velmi dlouhé hlízy , někdy s výrustky, slupka tělově růžová, dužina žlutá , pevná, voskovitá.

Jedlá část zeleniny: hlíza

Celer hlíznatý

Má kulovitý kořen (bulvu) s četnými vedlejšími kořínky. Je typický svou nasládlou chutí a výraznou vůní. Nať celeru a petržele obsahuje nejvíce vitamínů a minerálních látek ze všech druhů kořenové zeleniny. Celer je pro svůj vysoký obsah minerálních a aromatických látek důležitou rostlinou. 

Jedlá část zeleniny: hlavní kořen

Černý kořen  (hadí mord španělský)

Jedlá část zeleniny: kořenová bulva

Černý kořen je velice podobný mrkvi či petrželi, liší se pouze barvou, jež je, jak už název napovídá, temně černá. Na povrchu bulvy se nacházejí jemňoučké proužky a kořínky. Dužnina černého kořene je sněhově bílá a křehká. Po Jakémkoli fyzickém zásahu vytéká z bulvy tzv. latex, což je hustá bílá šťáva, která po několika minutách zasychá a v místě poškození či řezu utvoří bílý film. Podle listů rozlišujeme 3 odrůdy černého kořene:

• Latifolia - široké listy ve tvaru elipsy
• Glastifolia - podlouhlé kopinaté listy
• Strictifolia - čárkovité listy

Křen

Křen patří mezi nenáročné rostliny, najdeme jej volně růst dokonce i na rumištích. Z vyšlechtěných odrůd je i v beletrii známý křen malínský, s výrazně štiplavou chutí a mocností kořenu. Kořen křenu se obecně vyznačuje štiplavou až nepříjemně palčivou chutí, takzvaně „leze do nosu“, což pomáhá při rýmě. Volně rostoucí mívá tenčí kořínky. Ty nepoužíváme, protože je nelze strouhat. Křen totiž nemixujeme! Pozření většího množství najednou může způsobit trávicí obtíže, takže jde vždy především o přílohu.

Jedlá část zeleniny: hlavní kořen

Lopuch

Jedlá část zeleniny: hlavní kořen

Mrkev obecná

Mrkev je doslova zásobárnou cenných biolátek. K nejcennějším patří betakaroten - předstupeň životně důležitého vitamínu A, který mimo jiné zlepšuje vidění a pomáhá při šerosleposti. Mrkev má však i neobyčejně vysoký obsah selenu, obsahuje vitamíny ze skupiny D, E a K, lecitin, draslík, vápník, hořčíku, jód a další minerální látky.
Mrkev je nejznámější a nejrozšířenější kořenovou zeleninou s vysokým obsahem vitamínu A, C, vitamínů skupiny B a betakaroténu. Také je bohatá na železo, vápník, draslík a sodík. V obchodě jsou dva druhy mrkve – karotka (má kratší válcovitý kořen) a stolní mrkev (má dlouhý kuželovitý kořen).

Jedlá část zeleniny: hlavní kořen

Lotosový kořen

Jedlá část zeleniny: oddenek

Pastiňák

Svou chutí tvoří přechod mezi mrkví a petrželí. Kuželovitý kořen se podobá petrželi, ale je mnohem větší. Listy má ale odlišné, které nejsou vhodné do pokrmů. Má nasládlou chuť

Jedlá část zeleniny: hlavní kořen

Petržel kadeřavá

Odrůda bujně rostoucí petržele pro celoroční sklizeň natě. Bohatě členěné, zkadeřené listy jsou na krátkém, pevném řapíku. Stonek má silný, jedlý, se silnějším aroma než listy. Semena petržele jsou drobná, šedohnědá, při použití ve velkém množství mohou být jedovatá.

Jedlá část zeleniny: hlavní kořen

Petržel obecná naťová

Využívá se kořen, který je kuželovitého tvaru a listy. Obě části rostliny mají výrazné aroma.
Petržel je bohatá na vitamín C, provitamín A, železo, vápník, draslík, fosfor, hořčík a další minerály.

Jedlá část zeleniny: hlavní kořen

Ředkev

Jedlá část zeleniny: hlavní kořen

Ředkvička

Podle odrůdy mají různou barvu i tvar. Mají krátkou vegetační dobu, rychle vadnou, a proto je nelze delší dobu skladovat. Mají výraznou chuť. Obsahují éterické oleje, také jsou v nich obsaženy vitamíny C a B, kyselina nikotinová.

Jedlá část zeleniny: hlavní kořen

Řepa

Jedlá část zeleniny: hlavní kořen

Slunečnice hlíznatá

Jedlá část zeleniny: hlíza

Tuřín - Brassica napus

Tuřín neboli kolník  je kořenová zelenina a krmná plodina, podobná a blízce příbuzná vodnici. Na rozdíl od vodnice jsou bulvy větší a také jejich větší část vyčnívá nad zemí. Známe i žlutomasé odrůdy, které jsou chutnější a proto více oblíbené.
Tuřín se v ČR pěstuje poměrně málo, hlavně ve vyšších polohách. Je nenáročný a mrazuvzdorný, nesnáší ale sucho a čerstvě hnojenou půdu.
Bulvy mají nasládlou, poněkud peprnou chuť. Konzumuje se vařený, v polévkách a přílohách, mladé bulvy jsou chutné i za syrova.

Jedlá část zeleniny: hlavní kořen

Zázvor

Jedlá část zeleniny: oddenek

» zpět na zelenina            » pokračovat na ovoce, čerstvé byliny, mražené potraviny, mléčné výrobky, další sortiment